Město Duchcov - Oficiální internetové stránky      

Duchcovský viadukt

     Původně tzv. Ledvický viadukt v místě přemostění železnice nad silnicí mezi Duchcovem a Ledvicemi. Dne 3.2.1931 zde došlo k tragické srážce demonstrujících dělníků a četnictva, která měla za následek čtyři smrtelně zraněné dělníky. V centru města je vybudován pomník, který na tuto událost odkazuje.

České gymnázium

     Po vzniku Československa v roce 1918 bylo také duchcovským Čechům přiznáno právo na středoškolské vzdělání. V letech 1924 - 1926 bylo v místě bývalého vrchnostenského dvora vybudováno První české reálné reformní gymnázium okresů Duchcov, Teplice a Bílina. Objekt s ohradní zdí a branami, ředitelskou vilou a tělocvičnou byl vystavěn v národním rondokubistickém slohu podle návrhu Ing. Ladislava Skřivánka a slavnostně otevřen 22.5.1927. Před objektem je umístěn pomník K. H. Borovského od sochaře J. Fojtíka.

Dům v Husově ul. 13

     Jedná se o barokní měšťanský dům, který v minulosti náležel rodině Martinů. V roce 1813 zde přenocoval před bitvou náčelník generálního štábu rakouské armády, pozdější polní maršál, Jan Václav Radecký z Radče. Na pobyt Radeckého upomíná pamětní deska z roku 1895. Součástí fasády je dřevěný reliéf s motivem Ecce Homo / Ejhle člověk/. Tento reliéf ukazuje Krista s trnovou korunou, pláštěm a třtinou v ruce, jemuž se posmívají římští vojáci provázení psy.

Heymannův dům s kaplí

   Dům patříval Janu Kryštofovi Heymannovi, zpovědníku Jana Bedřicha z Valdštejna. Heymann nechal na zahradě domu vybudovat soukromou kapli, která byla postavena kolem roku 1700. Kaplička byla vystavěna podle italského vzoru a její průčelí bylo zdobeno střípky z porcelánu a mušličkami z vodních ploch v okolí Duchcova. Kaplička je zapsána jako kulturní památka, bohužel, vzhledem k jejímu umístění na soukromém pozemku, dnes nepřístupná.

Kaple sv. Barbory se sochou sv. Jana Nepomuckého

     Barokní kaple, umístěná naproti rybníku Barbora, byla postavená litoměřickým stavitelem Octaviem Broggiem, jako hřbitovní kaple. Na jejím místě však stála kaplička zřejmě již v 16.století, kterou obklopoval hřbitov s krásnou branou a kostnicí. Pohřbívalo se tehdy také v samotné kapličce, zřejmě do roku 1702. V nynější kapli se dodnes dochovaly náhrobky z první poloviny 18. století, opatřené symboly pomíjivosti. Na kapli je umístěna pamětní deska G. Casanovy, který v Duchcově strávil posledních 13 let svého života a někdejší hřbitov u sv. Barbory je nejpravděpodobnějším místem posledního odpočinku tohoto velkého dobrodruha. Za kaplí je umístěna socha sv. Jana Nepomuckého.

Kašna se sochou sv. Floriana

       Do Duchcova byla vedena voda již od 16. století. Barokní kašna se sochou sv. Floriána má na soklu sochy, umístěné uprostřed kašny, letopočet 1728. Autorem původní sochy byl jeden z duchcovských purkmistrů barokního období Jan Ignác Poppel. Dnešní repliku zhotovil známý duchcovský kameník Josef Mrázek. Sv. Florián byl uctíván jako patron proti požáru.

Knížecí zahrada

     Knížecí zahrada duchcovského zámku byla původně malou „rajskou“ zahrádkou pražského arcibiskupa Jana Bedřicha z Valdštejna a rozkládala se pouze na vyvýšené části blíže zámku. Později byla rozšířena a nejspíše druhotně sem byla umístěna socha Niké, od Matyáše Brauna, kterou zde nyní můžeme obdivovat.

Kostel Církve československé husitské

     Původní secesní evangelický kostel u rybníka Barbora byl postaven podle návrhu drážďanských architektů J.W.Graebnera a R.Schillinga. Jeho základní kámen byl položen 12.11.1899 a kostel byl vysvěcen 20.4.1902. Objekt má zajímavou vnější výzdobu - motiv pelikána, živícího svou krví mláďata uštknutá zmijí. Jedná se o starobylý symbol Krista. Vchod do věže kostela zdobí portréty tvůrců německé reformace M. Luthera a učeného F. Melanchtona. V letní sezoně je, po domluvě v informačním centru, zpřístupněna věž tohoto kostela.

Pavilon pro Reinerovu fresku

     V roce 1728 uzavřel Jan Josef z Valdštejna smlouvu s V. V. Reinerem o vymalování kupole duchcovského špitálu. Nádherná freska “Nanebevzetí P.Marie“ však zdobila kupoli necelých dvěstě let. Špitál byl bohužel v roce 1958 zbourán v souvislosti s těžební činností, ale freska byla naštěstí dva roky před tím sejmuta. V roce 1967 byla vystavena na světové výstavě v Montrealu. V roce 1973 byla zahájena stavba nového moderního pavilonu dle projektu profesora Jana Sokola, do kterého byla v letech 1980-1982 cenná freska osazena a pavilon byl v roce 1983 pod záštitou UNESCO otevřen veřejnosti.V současnosti je pavilon, spravovaný Památkovým ústavem v Ústí nad Labem, veřejnosti nepřístupný z důvodu špatného stavu.

Sfingový rybník

     Rybník se nachází v prostorách zámecké zahrady, nedaleko zahradnického domku. Vodní plocha je vroubena vzrostlými vrbami a romantický vzhled dokreslují dvě pískovcové sfingy  v pozadí s rybou, chrlící z tlamy vodu. Tyto barokní plastiky sem byly umístěny někdy na konci 19.století.

Sloup Nejsvětější Trojice na náměstí

     Barokní sloup, který se nachází na Náměstí Republiky, nechal vybudovat František Josef Jiří z Valdštejna. Sousoší bylo vytvořené v letech 1750-60 duchcovským sochařem Matyášem Kühnelem. Sloup má tvar jehlanu na jehož vrcholu spočívá Nejsvětější Trojice. Pod ní se nachází barokní kartuš s protimorními světci sv. Rochem a sv. Šebestiánem. Celý jehlan lemují putti. Pod jehlanem je umístěn kamenný kvádr se dvěma reliéfy s motivy duší v očistci a ležícího sv. Františka Xaverského. Okolo jehlanu jsou rozestaveny sochy - P. Marie, sv. Josefa, sv. Jana Nepomuckého, sv. Barbory. Na soklech soch sv. Josefa a sv. Jana Nepomuckého jsou umístěny znaky Valdštejnů a Trautmansdorffů.

Sloup Nejsvětější Trojice v Zámecké zahradě

     Barokní sloup stál původně u silnice do Teplic, později u zadního vchodu na městský hřbitov. Počátkem 80. let byl restaurován a přemístěn do zámecké zahrady. Jedná se o dílo Matyáše Kühnela. Na vrcholu sloupu se nachází sv. Trojice - Bůh Otec s papežskou tiárou přidržuje ukřižovaného Boha Syna a mezi nimi se třepetá rozkřídlená holubice Božího Ducha. Pod tímto sousoším leží postava sv. Františka Xaverského. Dále zde najdeme reliéf  P. Marie Krupské (Šejnovské), k níž duchcovští konali v 17. a 18. století pravidelné poutě. Také zde najdeme  reliéfní zobrazení převozu zázračného obrazu P. Marie do Duchcova v roce 1618, za asistence chomutovských jezuitů.

Sloup sv. Vavřince

     Ranně barokní sloup nacházející se na náměstí Jiřího z Poděbrad. Původně na něm byla umístěna socha sv. Vavřince / patrona proti požárům / na paměť požáru ve městě dne 10. 8. 1709. Tehdy ve městě vyhořelo  66 obytných domů a 9 stodol. Podle díla bylo tehdy pojmenováno i náměstí a do roku 1919 se k soše sv. Vavřince konala každoroční procesí. Zřejmě v období po roce 1945 došlo ke zničení této sochy a na její místo byla druhotně osazena tzv. kaplice z jiné lokality, jejíž stáří se vymezuje lety 1690-1700. Na ní  je relifně z čela znázorněno ukřižování Krista, nalevo je postava sv.Barbory s korunkou a věží, vpravo apoštol sv. Jan se svými atributy - brkem, knihou a orlem a zezadu kaplice je znázorněna Pieta.

Socha Walthera von der Vogelweide

  Bronzová socha ze sochařské dílny Heinricha Scholze, připomínající německého minnesangera z přelomu 12. a 13.století, se nachází v parku, v blízkosti  kostela Církve československé husitské. Socha byla odhalena v roce 1911, poté byla po válce odstraněna a znovu odhalena 6.10.1991, jako součást aktu smíření mezi českým a německým národem.

Státní zámek s kostelem Zvěstování P. Marie

     Počátky panského sídla se datují patrně již ve středověku. Od roku 1527 byl v držení Lobkowiczů, kteří zde vybudovali renesanční zámek. V roce 1641 panství převzali Valdštejnové, z nichž pražský arcibiskup Jan Bedřich začal s barokní přestavbou zámku podle plánů J. B. Mathese. Objekt je dnes státním zámkem, který je přístupný veřejnosti. Součástí expozic jsou prostory pokojů Giacoma Casanovy, který zde, až do své smrti, strávil posledních 13 let svého života jako valdštejnský knihovník a napsal zde své paměti.

Na zámecké objekty navazuje kostel Zvěstování P. Marie, postavený podle plánů proslulého architekta Marca Antonia Canevalle. Vysvěcený byl v r. 1722. Kostel zdobila díla od M. B. Brauna, M. Brokofa a V. V. Reinera. Bohužel 10.května 1945 byl kostel vypálen. Dochovala se v něm pouze část bočního oltáře, která ukrývala ostatky mučedníka z katakomb sv. Kalixta v Římě, sv. Columba, o čemž svědčí zlacený nápis na dřevěné kartuši.

Zahradní dům

    Jedná se o solitérní stavbu, situovanou do Zámecké zahrady, která má svůj historický význam. V době největšího rozkvětu zámku v Duchcově, tj. na počátku 19.století, došlo za Františka Adama z Valdštejna k rozsáhlým vnějším úpravám zámku a také zahrady. Byl realizován projekt anglického parku o rozloze 26 ha a založena kilometrová alej, směřující od osy zámku směrem na vrch Stropníku. Jeho zálibou bylo pěstování okrasných a vzácných exotických rostlin. Tyto vzácné rostliny se pěstovaly ve velkých sklenících a oranžeriích, situovaných na severovýchodním okraji zahrady, v blízkosti sfingového rybníka. V tomto místě byla také postavena pozdně empírová stavba tzv. zahradnický domek, která sloužila zahradníkovi k jeho ubytování. Tato jediná se zachovala.

Zámecká zahrada

     Nejrozsáhlejší zelená plocha města, byla založena Janem Fernandem Schorem v letech 1728-1730 jako francouzská zahrada. Po r. 1816 byla adaptována do podoby anglického parku. Interiér zahrady je zdoben řadou kamenných plastik zhotovených M. B. Braunem, pocházejících z původního inventáře zahrady. Součástí zahrady byl také barokní panský špitál, který byl v r. 1958 zbořen z důvodu těžby uhlí.